Laguna de Yambo

V den mého a Shawnova návratu do El Chaupi za Evčou dorazila do ubytování Shawnova přítelkyně Andrea, jak o ní mluvil, moc milá Ekvádořanka, večer jsme společně poseděli, povečeřeli a pobavili se s tím, že bychom druhý den mohli podniknout ještě nějaký společný nenáročný výlet předtím, než se vydáme dále na jih Ekvádoru.

Paní v ubytování nám doporučila navštívit jezero Yambo, které je hodinu cesty autobusem na jih a tak jsme 7.8. dopoledne došli na hlavní silnici, kde jsme na několikátý pokus stopli ten správný autobus a přejeli jsem k jezeru, které leží přímo u Panamerikánské dálnice. Respektive buď k jezeru můžete po 20-ti minutách chůze sestoupit nebo využijete místní atrakce – lanové dráhy, po které vás spustí dolů. Evička nemá rád výšky, ale zvládla to statečně. Lanovka je otevřená a dno mřížované, spíše mi to připomíná nákladní lanovku. Měli jsme krásný výhled 100m vysoko nad jezerem, ke kterému jsme během chvilky sjeli.

K jezeru se váže spousty legend a je významnou turistickou atrakcí podél hlavní silnice. Je dlouhé něco málo přes kilometr, voda je poměrně teplá jelikož je v „nížině“ v 2600 m n.m. a voda se do jezera dostává podzemními tunely z okolních vůlkánů. V okolí rostou a náramně voní eukalypty. Vypadá to, že v minulosti po jižní Americe lidé rozšířili původem australské stromy, kterým se v místním klimatu velmi dobře daří. Zatím jsme je zaznamenali jak v Kolumbii, tak zde v Ekvádoru.

Jelikož jsme přijeli okolo oběda, výlet jsme zahájili v místní vyhlášené pstruhové restauraci. Byl víkend a restaurace praskala ve švech, tak jsme museli 20 min vyčkat, než se nám uvolnil stůl na terase s výhledem u jezera, ale vyplatilo se nám to. Po obědě jsme ještě s Andreou a Shawnem vysedávali u stolu a povídali si příjemně, než jsme se konečně vydali k jezeru, kde jsme po procházce mezi turistickými stánky došli k molu, odkud vyplouvají výletní lodě.

Absolvovali jsme zhruba hodinovou plavbu po jezeře, doprovázel nás místní maskot s karnevalovém obleku a spolu s řidičem lodi se doplňovali a říkali nám fakta i mýty o jezeře Yambo. Kromě nás tu byli jen místní, což nám vůbec nevadilo, maskot na lodi různě tancoval a vyprávěl, byl to showmen, ale měl strašně nepříjemný upištěný hlas, občas jsme si už říkali „ať už raději drží hubu..“, jinak to byla naprostá idylka.

Po vyjížďce lodí jsme pomalu došli zpět k lanové dráze a v podvečer vyjeli nahoru k dálnici, odkud jsme chytli autobus do města Latacunga (viz další příspěvek), které bylo po cestě do El Chaupi a nabízelo možnost nákupu a večeře.