Cuenca

Cuenca je třetí největší město v Ekvádoru, leží na jihu země v údolí v 2500m n.m., díky čemuž nabízí celoročně příjemné klima. Historie osídlení města sahá až do r. 2000 př.n.l., v předkolumbovské době zde bývali Inkové, později zde založili město Španělé a dodnes je velmi patrný evropský ráz architektury, jsou zde dlážděné ulice, mnoho kostelů a bazilik a jiných architektonicky krásných budov. Historické centrum je zapsané na seznamu světového děditctví UNESCO.

Do Cuency jsme dorazili ve třech – já, Evička a Shawn a ubytovali jsme se v krásném apartmánu, kde jsme byli úplně prvními hosty. Majitelka Daniela a její manžel Marcelo byli moc milí a pohostinní lidé, atmosféru pouze občas narušoval nevychovaný Shawn. Druhý večer nás Marcelo dokonce pozval na večeři s tím, že uvaří. Trochu nás překvapilo, když večer do kuchyně vstoupil kameraman a fotograf, vybavil jsem si scénu z filmu Samotáři, kde je u rodinky na návštěvě při večeři skupinka japonských turistů, naštěstí se nic takového nekonalo, byl to milý pán a Marcelo nám pak zmínil, že chce mít jen několik fotografií na památku a na propagaci nového ubytování.

V Cuence jsme strávili 3 noci, prozkoumali historické centrum a navštívili několik muzeí (Evička o trochu více). Pěkné bylo např. muzeum museo Pumapungo, které mapovalo historii Ekvádoru, kulturu, jednotlivé obyvatelstvo (horalové, lidé obývající Amazonii na východě a pobřežní obyvatelstvo) a venku nabízelo k odpočinku hezký parčík s mnoha různými rostlinami a pavilón ptactva.

Také jsme byli v univerzitním muzeu, kde byly vystavené různé laboratorní přístroje a vynálezy. Kousek opodál jsme nahlédli do muzea zdraví, kde byli expozice jednotlivých nemocničních oddělený s různými nástroji a přístroji z 20.století. Evička navštívila umění moderního umění a muzeum panamských klobouků – známý typ slaměného klobouku, který ve skutečnosti pochází právě z Cuency v Ekvádoru.

Z města jsme byli moc nadšení, má krásné centrum, potkali jsme tu kultivované a milé lidi, protékají zde 4 řeky, ve městě vedou cyklostezky. Celkově na nás město působilo moc příjemně a asi bychom ho označili za nejhezčí a nejpříjemnější město na žití z měst, která jsme v zemi navštívili.

Naším dalším plánem bylo navštívit na několik dní a nocí nedaleký národní park Cajas spolu se Shawnem (původně se Shanem a Andreou, pokud by se ti dva nerozešli), bohužel jsme postupně vypozorovali mnoho nám nepříjemných situací, Shawn často jednal neslušně, neúctyhodně bez ohledu na nás nebo cizí lidi např. v obchodech a restauraci. Celé napětí vyvrcholilo ráno před odjezdem do hor, kdy ze Shawnova pokoje vyšla neznámá ekvádorská dívka, kterou mi ani nepředstavil a měla jet s námi do hor, přišel k ní patrně na internetu. Shawn neměl potřebu se zeptat ani majitelky v apartmánu ani nás (my jsme rezervovali ubytování), zda může dotyčná přijet a všichni jsme byli u snídaně tak nějak v šoku (Daniela i Marcelo snídali s námi). Nakonec jsem to už nevydržel a řekl Shawnovi, že s ním do hor nejedeme vzhledem k jeho chování. Bylo to to nejlepší rozhodnutí v ten daný moment. Zpětně jsme si uvědomili jaký je to ignorant a blbec a spoustu z toho, co nám napovídal, patrně nebyla pravda. Už při společném výšlapu na sopku Iliniza Norte jsem nabral dojem, že není tak zkušený jak se zdá, je to spíš tlučhuba co by beze mě neudělal v horách ani krok a nyní s odstupem času to všechno nějak zapadlo do sebe. Potkali jsme se ještě v autobuse do národního parku, při výstupu z vozu se snažil rychle sbalit batoh, ale zavazadlový prostor byl zamčený a tak musel čekat, Evička mu po vstřebání toho, co nastalo, začala sdělovat náš názor na něj, zachoval se ale jako zbabělec, začal nás překřikovat a pak vzal raději nohy na ramane. Dotyčnou dívku Dianu jsme před ním trochu varovali, ale bůhví co jí napovídal. Občas se slepě člověk domnívá, že tak jak se on chová k ostatním, tak se k němu chovají i ostatní, ale je potřeba být ve střehu, občas se najde nějaký podvraťák, který akorát využívá lidského dobra, ale už ho neoplácí, jen zneužívá. Byla to pro nás lekce a zkušenost. Ještě dlouho jsme ten den nad tím nevychovancem láteřili a zvedal nám tlak v žilách.