Město Rotorua a jeho okolí, kde se nachází několik jezer, se nachází v oblasti se silnou geotermální činností, v samotném městě vyvěrá několik sirných pramenů, všude se táhne zápach síry a ve městském parku probublává horké bahno.
4.2.2020 jsme nejprve navštívili malé vodopády Okere Falls, kde jsme se prošli podél říčky, která je oblíbená pro sjezd na raftu a poté jsme dojeli do města Rotorua. Je zde zajímavá budova muzea s parkem a hlavní atrakcí je městský park Kuirau Park s horkými prameny, kde si člověk může smočit nohy nebo se projít okolo probublávajících bahenních jezírek.
Rotorua je na břehu velkého jezera a několik dalších rozlehlých jezer s průzračně čistou vodou je i v okolí. My jsme navštívili jezero Lake Tikitapu (přezdívané také jako modré jezero – anglicky Blue Lake) a celé jsme ho obešli dokola, poslední dny bylo stále teplo a slunečno, takže jsme se v jezeře i vykoupali.
U Rotoruy je také sekvojový les Redwoods, podobný, jako jsme navštívili v Tasmánii, je zde vysazeno i mnoho jiných cizokrajných stromů a procházka se nám zde líbila. Vede zde několik turistických tras, cyklistických tras a také je zde placená atrakce – přechod v korunách stromů. My jsme si obešli středně dlouhou trasu a nelitovali jsme. Dokonce tu bylo i několik mnou oblíbených a provoněných eukalyptů.
Wai-O-Tapu
Wai-O-Tapu je další geotermální oblastí, kde se nacházejí horké prameny. Cestou do této oblasti jsme zastavili a vyšli na kopec Rainbow, odkud byl pěkný výhled k jezerům okolo Rotoruy na severu a na zalesněnou krajinu na jihu. Zéland je poměrně hodně zalesněný a hojně se tu vysazují nové lesy a těží dřevo, které se vyváží hlavně do Číny (80%).
V oblasti Wai-O-Tapu se nacházejí placené komerční termální prameny, my jsem raději zvolili k návštěvě několik přírodních míst, kterými byly:
Kerosene Creek – jedná se o lesní potok, který na první pohled vypadá nezajímavě, je však velmi zvláštní, protože jeho voda má okolo 40°C a stěží v něm žijí nějací živočichové. Naložili jsme se zde do jedné tůňky, bylo to legrační a zábavné, jen reakce na vodu byla stejná jako na ledové moře, naskočila mi husí kůže a chvíli mi trvalo, než jsem dosedl na horké dno potoka. Sírou načichlá voda by měla mít léčivé účinky, ale není doporučováno v ní být příliš dlouho.
Mud Pool je bahenní jezírko, kde neustále nepravidelně probublává bahno, tryská občas i přes metr vysoko a z jezírka se páří síra. Něco takového jsme ještě nikde neviděli a tak jsme s pobavením chvíli pozorovali a poslouchali probublávání nasmrádlého bahna.
V areálu lázní Wai-O-Tapu se také nachází gejzír Lady Knox Geyser, kam lidé navečer jezdí autobusy podívat se jak tryská, je to však past na turisty, jedná se o malou skalní homoli, která trochu vypění, když do ní personál nalije jakousi chemikálii aby urychlil celý proces. My se naštěstí jen k tomuto místo prošli zadem okolo areálu, kde jsme se zasytili ostružinami, které rostly na každém rohu podél cesty.
Na závěr jsme zastavili na soutoku horkého a studeného potoku Hot And Cold, kde jsme se opět naložili do vody, člověk si zde mohl snadno regulovat teplotu pouhým přemístěním se na soutoku. Místní postarší pán nám ochotně nabídl místní léčivé bahno na kůži a také nás pobavil jeden opilý novozélandský pár, který se rochnil nahý ve vodě s námi. Nebylo jim vůbec rozumnět. Jiný Americký pár nám však poté řekl, že mají občas potíž rozumět i střízlivým Novozélanďanům, což nás pobavilo, když hovoří stejným jazykem, pouze s jiným přízvukem a některými jinými slovy.
Horké prameny a bublající bahno jsme si velmi užili, často se mezi lidmi říká, že severní ostrov nemá příliš co nabídnout a většina lidí tráví většinu času pouze v horách na jižním ostrově, my jsme později nabyli dojmu, že naopak severní ostrov je díky sopečné a geotermální činnosti v lecčem více zajímavý, jelikož Alpy, ledovce a fjordy máme v Evropě také, aktivní sopky příliš ne.