Cañón del Pato

V noci z 26. na 27.8. jsme absolvovali noční přejezd autobusem z Mancory do města Chimbote. V Peru jezdí pohodlné patrové dálkové autobusy, které mají spací úpravu v podobě více sklopných a širších verzí sedaček, většina nočních autobusů má jen tři řady sedaček (2+1). Není to špatné, ale uvítal o 10 cm více místa na délku, abych se mohl pořádně natáhnout. Peruánci jsou patrně více skladní. V Chimbote jsme strávili dopoledne v nákupním centru u autobusového nádraží odkud jsme po obědě pokračovali dále silnicí vedoucí kaňonem del Pato do podhorského městečka Caraz.

Cesta vede od pobřeží Chimbote postupně mezi zemědělskými políčky a po několika desítkách kilometrů začíná kopírovat řeku Santa, která prohloubyla samotný kaňon. Je dlouhý několik desítek kilometrů, vede jím prašná cesta a autobus neustále kličkuje podél srázu, kdy nad vámi jsou vysoké skalní vrcholky, bylo to impozantní, místy pro někoho až děsivé. Na závěr jsme projížděli několik hrubě vyražených tunelů, až jsme večer za soumraku dojeli do Carazu. Byla to parádní panoramatická jízda, i když ne pro každého, kodrcali jsme se místním menším mikrobusem a byli jsme jedinými turisty, autobusem se vraceli domů jen místní obyvatelé kaňonu.

užitečné tipy:

autobus z Chimbote jezdí buď horní cestou přes kanoň do Huarazu přes Caraz nebo spodní jižní cestou, která je rychlejší, ale méně dobrodružná. Jízdenka Chimbote-Caraz stála 40 PEN/os.

odjezdy autobusů z Chimbote (společnost Expresso Yungay): ráno okolo 6:00 (nestíhali jsme) nebo myslím ve 12:30 (cesta trvala cca. 5-6 hodin)