El Peñol, Guatapé

V pondělí 16.5.2022 jsme se sbalili z našeho apartmánu, který jsme měli pronajatý a přesunuli se v rámci Medellínu do půjčovny motorek. Po menším čekání jsem vyřídil převzetí motorky a vyrazili jsme do kopců nad město. Naším cílem byl skalní monolit El Peňol u městečka a stejnojmenného přehradního jezera Guatapé, které je zhruba 80 km vzdálené od Medellínu. Po vyškrábání se nad Medellín do vyšších nadmořských výšek jsme projížděli přes několik měst, kde nám to připadalo více kultivované a bohatší, oproti Medelínu. Cesta se kroutila nejprve do kopců, abychom poté zase mohli trochu sklesat a naskytly se nám krásné pohledy do okolí. Stavěli jsme na jednom odpočívadle na pozdní oběd, který jsme shledali jako jedním z nejlepších jídel po dlouhé době, nejednalo se totiž o často podávané mdlé smažené kuře, která postrádá sebemenší trošku kreativity, dochucení, ale přírodní plátek na kari s avokádem a rýží, k tomu dobrá krémová polévka a ovocná šťáva.

V pozdních odpoledních hodinách jsme dorazili ke skalnímu monolitu El Peňol. Jedná se o 200m vysokou skálu, která výrazně vyčnívá nad své okolí. Na vrchol vede schodiště, po kterém jsme po půl hodině vystoupali na vrchol, kde byl nádherný výhled do okolí. Všude kolem El Peňolu je zatopená plocha přehradou s několika ostrůvky a kopcovitým terénem. Je to oblíbená rekreační oblast pro bohatší obyvatele Medelínu. Jelikož jsme zde byli až pozdní odpoledne před zavírací dobou, téměř nikdo zde nebyl, takže jsme zažili poklidný a krásný západ slunce v oblacích.

Za tmy jsme poté dojeli do nedalekého města Guatapé, kde jsme se na jednu noc ubytovali. Je to malé městečko u břehu jezera, v centru jsou typické arevně malované a pokreslené domy, které náramně dobarvovali zdejší poklidnou atmosféru. Před ulehnutím do postele jsme si zašli na večeři, respektive hladový Kuba si dal hamburger a Evča tomu jen přihlížela s dortíkem a poté jsme si ještě prošli noční nasvícené ulice, které museli vykreslit úsměv na rtech snad každému návštěvníkovi.

Druhý den jsme se vrátili po poledni zpět do Medellínu, vrátili motorky, vyzvedli si batohy a vyrazili na autobusové nádraží, odkud nám to jelo na jih do města Ibagué.